O filmu

Přesně toto jsem už někdy viděl, tuto situaci jsem již zažil .... . Alespoň jednou za život se podobným způsobem podiví každý z nás. Bezpečně víme, že jsme na tomto místě poprvé v životě a přesto poznáváme budovy, stromy i tváře. Dokonce jsme schopni určit, co se nachází za rohem ulice, nebo předvídat určitý děj. Víme, co v zápětí kdosi vysloví, nebo udělá. Zkrátka, jako bychom určitý okamžik zažili dvakrát, ačkoli bezpečně víme, že to není logicky možné. Tento jev se nazývá Deja vu.

Existuje několik teorií, které se pokouší fenomén Deja vu vysvětlit. Některé jsou spíše z říše fantazie. Stoupenci názoru, že člověk i jiné živé bytosti prožívají svou pozemskou pouť opakovaně, se domnívají, že si prostě pamatujeme určité zážitky z minulých životů a ty se nám jednoduše vybaví, když přijdeme na místo, kde jsme ve více, či méně vzdálené minulosti, jako někdo jiný již byli. Dalo by se o tom polemizovat a asi by se našlo mnoho argumentů, před kterými by tento názor jen těžko obstál. Pokud však někdo věří na reinkarnaci, je to víra jako každá jiná, a tak nic proti.

Zajímavý je i názor, že si na určitá místa a děje pamatuje naše tělo. Dědíme po předcích rysy povahy, podobu i manýry a to ne jen po rodičích, ale i po někom z dávné minulosti neseme ve svých genech  spoustu informací. Není tedy možné, že naše buňky mají v sobě i stopy myšlenek a zážitků?

Nejpravděpodobnějším, ale i nejvíce složitým vysvětlením se zdá to, které přirovnává lidský mozek k počítači. Stejně jako nejdokonalejší přístroj může udělat chybu, stane se, že to zaskřípe i v lidském mozku. Informace, které přijímáme smyslovými orgány, mozek přijme, vyhodnotí a případně uloží. Může se stát, že určitý zrakový, či jiný vjem přijme, ale zařadí chybně. Ne jako právě prožívaný děj, ale jako děj už prožitý a dokonce k němu zapomene přidat časový údaj. V zápětí omyl odhalí a opraví. A tak si jakoby vybavujeme vzpomínku a to samé s nepatrným zpožděním prožíváme jako současnost. U vzpomínky však nemáme časový údaj, proto se nám zdá, že jsme ji prožili dávno. Ve skutečnosti nedokážeme určit kdy, byť fakticky šlo o nepatrný zlomek času.

Připravovaný amatérský film jsme nazvali Deja vu, byť nikdo z hrdinů neprožije skutečně tento jev. Stává se, že se sobě podobají dva lidské osudy, nebo že se určitá chvíle v současnosti stane podobně jako kdysi v minulosti. Takováto náhoda je hlavní dějovou zápletkou příběhu.

Je o lásce i zradě. Zamilovanou dívku opustí chlapec, i když ví, že jejich prázdninový románek nezůstal bez následků. Ačkoli je dívka velmi mladá, prokáže ryzí charakter. I přes zradu miluje chlapce natolik, že všechny problémy vezme na svá bedra a tajemství, kdo je otcem jejího syna si vezme s sebou do hrobu. Jak se příběh doopravdy udál, odhalí náhodou jiní mladí lidé až po šedesáti letech od smrti oné dívky. Film obsahuje prvky tajemna, tak i proto název obestřený tajemstvím DEJA VU.

více informací se brzy dozvíte z tohoto webu